První rok života je pro správný a bezproblémový vývoj dítěte zcela nejdůležitější. Miminko se den po dni seznamuje se svým okolím, začíná s ním komunikovat, snaží se rozvíjet svou jemnou i hrubou motoriku. Spolu s motorickou stránkou dochází k rozvoji té psychické. Jestliže dojde během vývoje k poškození jedné z nich, může se to negativně projevit v podobě postižení té druhé. Psychomotorický vývoj zahrnuje vývoj hrubé motoriky, jemné motoriky, řeči a sociálního chování.
V prvním roce života začíná duševní vývoj dítěte, a to rozvojem vyšších nervových funkcí. To vše na základě návyků. Návyky jsou v podstatě složité podmíněné reflexy, které se vytváří na základě působení různých popudů z okolí i nitra organismu. Pokud má být citový i rozumový vývoj dítěte bezproblémový, je důležité, aby nedocházelo k jeho rušení, ale naopak bylo vše v naprostém vzájemném souladu. Z toho důvodu je nutné dbát na to, že se nebudou vytvářet takové podmíněné reflexy, které by byly pro dítě škodlivé a měly na něj negativní vliv, což by nakonec vyústilo ve špatné návyky.
V podstatě to znamená, že vše, co bude mít na dítě vliv během prvního roku života, znamená základ jeho dalšího duševního vývoje do budoucnosti. Dalšími faktory, jež mohou na vývoj dítěte působit, jsou jeho vrozené schopnosti, zdravotní stav a rovněž působení okolí, zejména matky a zbytku rodiny.
Řada maminek se stresuje, že jejich dítě v určitém věku neumí to samé jako třeba dítě kamarádky ve stejném věku. Není nutné se obávat, protože vývoj každého dítěte je individuální a není to vždy stejné. Některé děti se zkrátka vyvíjí rychleji, jiné ne.
VÝVOJ V PRVNÍCH DNECH ŽIVOTA
Každý novorozenec má rozvinutou soustavu reflexů. Ta je pro něj zásadní a v životě se bez nich neobejde. Mezi nejdůležitější patří reflex pátrací (hledací) a reflex sací. Miminko postupně začíná používat i své smysly – hmat, čich, zrak, sluch i chuť. Jejich prostřednictvím se učí vnímat a poznávat prostředí kolem sebe.
ZRAK A SLUCH NOVOROZENCE
Sluch je v podstatě vyvinutý úplně nejlépe. Novorozenci běžně dávají přednost ženskému hlasu, který má vyšší frekvenci. Již v průběhu prvních týdnů od narození zvládnou rozlišit hlas vlastní maminky od ostatních hlasů. Dobře vyvinutá je také sítnice, ale schopnost fixace v zorném poli přichází až zhruba ve 2. měsíci věku dítěte. Miminko zvládá vcelku obstojně reagovat na veselé a jasné barvy.
ZPŮSOBY KOMUNIKACE NOVOROZENCŮ A KOJENCŮ
První týdny života znamenají u dítěte jen jediný způsob komunikace a to pláč. Zhruba za 12 týdnů už začne plakát méně a učí se reagovat jiným způsobem – dumláním, dotyky a úsměvem.
V případě rozvoje řeči to z počátku není nic moc, asi do tří měsíců vydává jen nedefinovatelné zvuky. Prvních slov se dočkáte zhruba v prvním roce života. Obecně lze říci, že na konci 18. měsíce zná kojenec v průměru asi 6 slov, opět je to u každého individuální.
HRUBÁ MOTORIKA MIMINKA VE ZKRATCE
Jakmile se miminko narodí, má ručičky zaťaté v pěst a horní i dolní končetiny pokrčené. Chvilkové zvednutí hlavičky a otočení tělíčka ze strany na stranu zvládne již v prvním měsíci života.
- Ve 3. měsíci nastává čas pasení koní, tedy ležení na bříšku se zvednutou hlavičkou a opírání se o předloktí.
- V 6. měsíci dokáže kontrolovat hlavičku ve všech polohách, sedí s pomocí opory a otočí se na bříško z polohy na zádech.
- V 7. měsíci vám kojenec bude poskakovat na klíně a bez problémů už udrží vlastní váhu těla.
- V 9. měsíci už sedí bez potřeby opory a v 10. měsíci je čas kdy začne lézt.
- V 11. měsíci udrží rovnováhu vsedě, ale i při změně polohy.
- První rok je dobou pro samostatnou chůzi nebo pomocí držení za ruku.
- Do 15. měsíce života by mělo dítě chodit zcela samostatně.
- Jakmile dosáhne věku 18 měsíců, měla by být chůze jistá a bezproblémová.
- Ve dvou letech zvládne dítě chůzi po schodech, jen mu ještě nejde střídat nožky, s tím začíná až ve třech letech.
JEMNÁ MOTORIKA A SOCIÁLNÍ CHOVÁNÍ KOJENCE
Jak jsem již psala, spolu s vývojem hrubé motoriky probíhá i vývoj motoriky jemné, dále řeči a sociálního chování. Jak to tak v kostce vypadá?
- Zhruba v prvním měsíci se kojenec usmívá na známé osoby, které kolem sebe vidí.
- Ve 3. měsíci uvolní dlaň, aby nebyla v pěst, nechá jí otevřenou a pomalu se snaží uchopit různé předměty a hračky, zároveň s tím se začíná otáčet za zvuky.
- V 6. měsíci již předměty uchopí celou dlaní.
- V 9. měsíci je uchopení předmětu již mnohem jistější a dítě se v této době také začíná obávat cizích lidí.
- V 10. měsíci vám dítě mává a snaží se pomáhat, když ho oblékáte.
- V jednom roce života pohazuje předměty a bouchá s nimi o sebe.
STIMULACE PSYCHOMOTORICKÉHO VÝVOJE
Miminko důkladně pozorujte a snažte se mu věnovat maximální možný čas. Zkuste s ním hrát různorodé hry, pravidelně mu zpívejte a vyprávějte mu dětské říkanky. Důležitý je také dostatečný pohyb, přiměřený věku a schopnostem miminka, dále čerstvý vzduch, což znamená pravidelné procházky. Nezapomeňte miminko brát mezi ostatní děti stejného či podobného věku, ale také mezi dospělé, aby bylo neustále stimulováno.
Měsíc po měsíci
1. měsíc
Převážnou část dne prospí, ale již se objevují delší úseky bdělosti. Ke konci 1. měsíce miminko dokáže střídavě jedním a druhým okem fixovat velký světlý nebo lesklý předmět ve vzdálenosti 30 až 50 cm a to až do úhlu 90 stupňů od tělesné osy.
Svalový tonus ještě narůstá. Končetiny vykazují výrazný reflexivní úchop. V poloze na bříšku miminko udrží hlavičku zvednutou i delší dobu. V tomto období snadno dochází ke vzniku stáčení hlavy a těla k jedné straně, neřešení vede ke sležení hlavičky a vadnému, asymetrickému držení těla. Je nutné s miminkem střídavě manipulovat (zvedat z podložky nabalením, držet v klubíčku, na tygříka) pravou i levou rukou, pozor i na umístění postýlky, směr přístupu k ní a zdroje světla.
2. měsíc
Motorický vývoj dítěte je už znatelnější. Miminko se začíná cíleně usmívat, zrakem sleduje předměty až v úhlu 150 stupňů a otáčí za nimi hlavičku, někdy je může fixovat i oběma očima současně. Na zvuky reaguje také grimasami. Novorozenecké reflexy slábnou. Napětí svalů se začíná snižovat a měla by vymizet predilekce. Dlaně má miminko většinou otevřené, nesvírá palec v dlani.
Na bříšku udrží hlavičku zvednutou i déle než 5 sekund, opírá se při tom o předloktí, lokty jsou za rameny a dolní končetiny jsou pokrčené a volně položené - děťátko začíná pást koníky. Může krátce zvedat nad podložku i nožičky. Těžiště těla se posunuje ke sponě stydké.
3. měsíc
Miminko již cíleně sleduje okolí a reaguje na něj. Dokáže pozorovat i menší předměty až v úhlu 180 stupňů. Za podněty otáčí pouze hlavu a ne celé tělo, reaguje na ně mimikou obličeje, zaostřuje zrak a začíná si broukat. Dlaně mívá většinu času otevřené, v pěsti je svírá většinou jen při úleku, strachu, pláči. Děťátko si začíná hrát s rukama, cucat si je, dávat je do středu svého zorného pole, rozvíjí se koordinace oko-ruka-ústa. Dochází k útlumu novorozeneckých reflexů kromě reflexního úchopu na dolních končetinách. Při trakčním testu (může ho provádět pouze lékař) dítě při přitahování za ručičky do sedu začíná držet hlavičku, nepadá mu dozadu.
Při ležení na zádech je dítě stabilnější než dříve, a tak i zde se motorický vývoj dítěte posunul opět dopředu. Na bříšku pase koníky, hlavu má v úhlu 45 až 50 stupňů vzhledem k tělu, vzpřímení dosahuje až mezi lopatky. Při pasení se opírá o celá předloktí, lokty jsou pod rameny a svírají pravý úhel a dlaně jsou otevřené - otevření ručiček z pěstí je základem pro vývoj cíleného volného úchopu. Dolní končetiny má dítě při pasení volně položené, nemělo by dělat tzv. letadlo. Hlavičku udrží zvednutou delší dobu a otáčí ji za podněty. V této poloze by mělo být miminko většinou stabilní, nemělo by přepadávat na bok a záda, v tomto věku se nejedná o žádoucí přetočení se, ale o nezvládnutí polohy na bříšku, kdy má děťátko těžiště ne mezi lopatkami, ale chybně blíže k pánvi. Dobře prováděné pasení koníků je nezbytné pro zvládnutí dalších fází motorického vývoje, během pasení se utváří krční lordóza páteře. Mezi nejčastější chyby při pasení koníků patří velký záklon hlavy, nesymetrie, neopírání se o celá předloktí, neohnutí paží v lokti, nestabilita a přetrvávající sevření prstů v pěsti.
4. měsíc
Děťátko zrakem vyhledává zdroje zvuku, cíleně za nimi otáčí hlavu, později je sleduje i pouhýma očima. Umí měnit výšku hlasu, smát se, vyžaduje a potřebuje kontakt a pozornost, čile sleduje okolí, rozpozná obličej matky a utváří si k ní silný vztah. Kromě reflexního úchopu na dolních končetinách by měly být novorozenecké reflexy vyhaslé.
V poloze na zádech si miminko prohlíží obě ručičky, hraje si s nimi, ručičky i hračky si dává do pusinky, žužlá je. Podložky se dotýká hlavně v oblasti týla, dolní části lopatek a vnějškem hýžďových svalů. Kojenec přenáší váhu k jednomu nebo druhému rameni, posiluje tak svaly potřebné k otočení na bok a bříško, může se i zkoušet otáčet na bok. Hračky si bere střídavě oběma rukama, neupřednostňuje výrazně jednu stranu. Snaží se chytat si kolínka a ke konci měsíce i chodidla, nožičky zvedá vysoko nad podložku. V poloze na bříšku by mělo nejpozději koncem 4. měsíce stabilně pást a při tom se opírat o trojúhelník předloktí-spona stydká-předloktí.
5. měsíc
Miminko vyžaduje pozornost, rozpoznává blízké osoby a potřebuje s nimi mít častý a těsný kontakt. Rozpoznává tón řeči. Hračky si přendává z ručičky do ručičky, při tom je sleduje očima, dává si je i do úst a cumlá je, sahá si na nožičky. Při zvedání za ruce do sedu (doma neprovádět, jedná se o nevhodný pohyb a pouze diagnostickou metodu) se začíná aktivně přitahovat.
V poloze na zádech se opora přesunuje směrem k přechodu mezi hrudní a bederní páteří. Z lehu na zádech se dítě začíná přetáčet na bok a dokonce se může přetočit až na bříško. Po zvládnutí otočení přes jeden bok by se dítě mělo naučit do zhruba 3 týdnů naučit otáčet i přes druhý bok. Otáčení nemá probíhat se záklonem (měl by do 3 týdnů vymizet), ale přes loket opřený vedle hrudníčku. Při pasení koníků si miminko hraje s předměty, hračkami, opěrnými body jsou pak lokty, lopatky, pánevní kost a kolena. Těžiště umí přesunout do strany na jeden z loktů a druhou ruku tak uvolnit pro úchop. Motorický vývoj dítěte se opět i v tomto měsíci posouvá samostatně kupředu.
6. měsíc
Při fixaci předmětů a osob zrakem děťátko zapojuje obě oči zároveň, vidí již v úhlu větším než 180 stupňů, lépe zaostřuje a vidí do větší vzdálenosti. Miminko by již mělo přestávat šilhat. Reaguje i na tiché zvuky a žvatlá první slabiky. Aktivně třese s hračkami vydávajícími zvuky (chrastítky apod.), předává si předměty z ruky do ruky a "kouše" je, uchopuje i předměty nacházející se mimo osu těla. Do úchopu začíná zapojovat i palec v opozici, po kuličce ale zatím sahá celou rukou a příliš se mu její uchopení nedaří.
Při trakčním testu (může ho provádět pouze lékař) se z polohy na zádech přitahuje za ručičky do sedu do klubíčka a v tomto pasivním sedu se krátce udrží, samo se ale dítě posadit neumí. Některé děti ale začínají jít z polohy na boku do nestabilního šikmého sedu, zatím se při něm opírají o celé předloktí. Při podržení ve svislé poloze za podpaží (pozor, stejně jako trakční test je tato poloha pro miminko nevhodná a může se používat pouze k diagnostickým účelům) se staví na chodidla a začíná držet svoji váhu. Objevuje se střemhlavý reflex, kdy při přiblížení k podložce dítě proti ní nátáhne ruce a brání se tak proti pádu na obličej.
V poloze na zádíčkách si hraje s nožičkami, chytá jejich palce, dává je k sobě ploskami chodidel. Zvládne se otočit na bříško. V poloze na bříšku jde miminko do druhého vzpřímení, přestává se opírat o předloktí a lokty, ale proti podložce se vzpírá na natažených pažích s rozevřenými dlaněmi. Hlava je vzpřímeně, nohy jsou volně položené na podložce, děťátko se kromě rukou opírá o stehna a těžiště se přesunuje směrem k bedrům. Může se pak i po podložce točit.
7. měsíc
Motorický vývoj dítěte vypadá tak, že si dítě hraje s nohama, rozvíjí si tak koordinaci oko-ruka-noha-ústa. Umí chytnout do ruky větší kuličku. Vyslovuje slabiky a začíná je zdvojovat. Při trakčním testu dokáže zůstat v pasivním sedu, při postavení při držení za obě ruce unese váhu těla (jedná se pouze o diagnostické metody, ne o žádoucí manipulaci s miminkem).
V poloze na boku si je dítě jistější, na bříšku se otočí. Může dělat letadlo (na bříšku zvedat ručičky i nožičky zároveň), válet sudy nebo se plazit - nejprve dozadu, později i dopředu, plazení ale není nutnou fází vývoje, může být i asymetrické, mělo by ale přejít do symetrického lezení. Děťátko se snaží jít do polohy na čtyřech, kde se houpe, tzv. péruje. Z polohy na boku nebo na čtyřech je možný šikmý sed.
8. měsíc
Děťátko zdvojuje slabiky a má bohatý repertoár výrazů obličeje, začíná napodobovat různé zvuky a gesta (je možné toho využít pro komunikaci pomocí znakování). Může se projevovat strach ze samoty. Miminko dokáže chytit předmět nad svou hlavou, při uchopování předmětů více zapojuje konečky prstů, drobné předměty chytá mezi paleček a ukazováček.
Během bdění již dítě tráví na zádech minimum času, ihned se otáčí na bříško, plazí se nebo i leze. Zvládá šikmý sed, některé děti i vzpřímený sed, pokud se ale do něj děťátko dostalo přitažením, opřením o předmět, jedná se o pasivní sed, dítě by se v něm nemělo nechávat. U opory se dokáže dostat do kleku nebo přes pozici rytíře (s jednou nakročenou v koleni pokrčenou končetinou) do stoje.
9. měsíc
Kojenec žvatlá, spojuje slabiky a mohou se objevit i první smysluplná slova, je schopen dětských motorických hříček (paci paci, pápá, tak jsi veliký apod.), pokud s ním rodiče znakují, začíná sám ukazovat první znaky. Cíleně pouští předměty z ruky.
Dítě se umí otočit ze zad na břicho a zpět. Leze, ale některé děti si dříve stoupnou, než začnou lézt. Z polohy na čtyřech se děťátko u opory začíná stavět, správným způsobem je stoupnutí si přes polohu rytíře - s nákrokem jedné v koleni pokrčené končetiny, nevhodné je naopak vytažení se nahoru pomocí ručiček. Během stoupání se utváří bederní lordóza páteře. Pokud si dítě stoupá na špičky, mělo by si do přibližně 3 týdnů začít stoupat na plosky chodidel. Některé děti již chodí do stran kolem nábytku. Děťátko se umí samo posadit, v sedu uvolňuje ručičky ke hře. Do přímého sedu se správně dítě dostane z polohy na čtyřech přesunem těžiště dozadu, z polohy na čtyřech nebo z lehu na boku přes šikmý sed nebo i ze stoje, tento sed ale ještě bývá nestabilní. Může střídat sed šikmý, překážkový, na patách nebo přímý sed, nevhodný je sed mezi patičkami, ten by neměl trvat déle než 3 týdny.
10. měsíc
Dítě umí vyslovit jedno až dvě slova, rozumí jednoduchým pokynům. S pomocí (přidržením) se dokáže napít z obyčejného hrnku či kelímku, začíná spolupracovat při oblékání. Prsty chytá i drobné předměty. Chodí do stran kolem nábytku.
11. měsíc
Děťátko začíná aktivně používat slova, dokáže ukázat i podat několik známých předmětů. Cíleně shazuje předměty a zkoumá tak proces pádu. Dokáže vylézt na schod 20 cm vysoký. Ve stoji uvolňuje jednu ruku k jiné činnosti, stoupá si samostatně v prostoru, může se začít pouštět nábytku a zkoušet chodit bez držení se.
12. měsíc
Dítě aktivně používá až několik slov, reaguje na oslovení, ukazováním vyjadřuje svá přání, pravděpodobně se dokáže alespoň částečně najíst lžičkou. Umí lézt po schodech, snaží se lézt i na nábytek a různé další předměty. Některé děti zkoušejí tzv. medvědí lezení po dlaních a chodidlech. V sedu je děťátko pevné, má rovná záda. Zvládne udělat dřep. Volně v prostoru se postaví, objevují se první samostatné kroky, prvně krátké a široké. Chůze je zatím nestabilní, s četnými pády. Teprve nyní je možné dítěti pořídit vhodné pevné botičky, měly by poskytovat prstům dostatek místa na šířku i na délku a podrážka by měla být co nejohebnější. Motorický vývoj dítěte postupně dosahuje svých cílů.
2 roky
S držením batole zvládne chůzi po schodech nahoru i dolů, překážky spíše obchází, než aby je přelézalo. Umí si dřepnout a znovu vstát.
3 roky
Starší batole umí skákat snožmo ze schodů, pokouší se stát ja jedné noze.
4 roky
Dítě chodí po schodech bez držení nahoru i dolů, dokáže chvíli vydržet stát na jedné noze.
5 roků
Motorický vývoj dítěte je už tak daleko, že předškolák zvládne na jedné noze stát delší dobu a také na ní skákat.